Odešel Zdenek Plachý, skladatel, kamarád, progresivní myslitel

23.4.2018

Smutná zpráva o úmrtí Zdenka Plachého 17.4.2018 nás zastihla ve chvíli kdy se připravujeme na vystoupení v Praze a Brně s Očistcem. Názor Zdenka by byl pro mě ve velkém očekávání. Jeho pohled na vážnou hudbu a hudebníky našeho typu se vyznačoval velkým nadhledem, neokázalostí. Nerozděloval, naopak spojoval.

Naposled jsme se osobně potkali při koncertě na Skleněné louce před rokem (jinak často na FB). Proběhl i rozhovor na pódiu o situaci 80. let v Brně. Překvapením pro nás bylo, když se Zdenek zeptal zda zahrajeme skladbu Běžím. To mně popadla brada, očekával bych že Fanfáry proti strachu budou Zdenkovi blízké, ale Běžím je … Touto otázkou ukázal svoji otevřenou mysl a nadhled. Skladba Běžím zůstane věnována Zdenkovi navždy.

Speciální místo v naší komunikaci má skladba C´est La Vie od ELP. Poslal jsem mu ji jako blahopřání k narozeninám přes FB. Po nějakém čase si ji připomněl na svém FB, tak jsem mu nabídl že ji zahrajeme na dalším koncertě na Skleněné louce. Jeho reakce (8.12.2017) na FB byla něco jako krutý vtip: Zahrajete mi to na pohřbu, ano? … a bohužel ani ne za půl roku došlo na nejhorší, a tak nečekané, že na zahrání této skladby nedošlo. To je dluh který ještě musíme splatit.

Video se vzpomínkou na Zdenka Plachého v Brně 03.10.2020

Z archivu – text od Zdenka – pozvání na náš koncert na Skleněné louce

20. května již v 19 hod. vystoupí u nás na Skleněné louce, tentokrát na Sklepní scéně(!) SBOR HUDBY Petra Randuly. Petr dělal již v 80. letech v Brně v Malém divadle hudby prvotřídní experimentální performance (některé jsme dělali i spolu) – přijďte a užijte si, jak skvěle mu to i dnes hraje. Z jeho hudby je cítit obrovská zkušenost s elektronickou vážnou hudbou 80. let a zároveň to má v sobě úžasnou melodiku, patos, hravost.. .. Jeho skladby obdivoval třeba můj učitel kompozice Alois Piňos. Cítím v Petrově hudbě skutečně chuť a radost ze hry i vnitřní velikost a ambici typu někde začátků EMERSON, LAKE and PALMER.

Někteří si můžete pamatovat Petra Randulu i z jeho undergroundové kapely 80. let „Třírychlostní Pepíček“ a nebo hrával i s „Ještě jsme se nedohodli“, apod.

´work in progress´ … ´dílo ve vývoji´ … ´práce v průběhu´ … tento pojem se objevil mimo jiné i s dílem Jamese Joyce. Dnes je zajímavé, jak se tento termín přesně dá použít právě na dosavadní dílo skladatele Petra Randuly, který se v 80. letech zabýval intenzivně elektronickou vážnou hudbou a dnes pokračuje ve velmi rasantním ´vývoji´ jakoby ´písničkářské´ verze tehdejší elektro-akustické hudby v sestavě ´SBOR HUDBY´. Randula je pro mě zajímavější, než současná scéna naší tzv. ´improvizované hudby´, která jede již dlouho hodně v jednom zajetém kolejišti. Sejdeme se tedy, přátelé, 20.5. na Skleněné louce. Takto vypadá vrcholná Randulova současná performance (je to velmi krásná a dobrá hudba):